


| Třetí tramvajový signál Pozor |



| Antipreference a preference |


| Návrat trolejbusů do Prahy |















|
Když televize Nova odvysílala ve dnech 12. a 13. srpna 2006 reportáže o tom, jak tramvajáci v Praze jezdí na červenou, kromě toho, že jsem na Novu podal Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stížnost pro porušení zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jsem ani chvíli neváhal, sestavil petici za bezpečnější návěsti pro tramvaje a začal jednat.


Dne 4. září 2006 jsme společně s kolegy Růžičkou, Feigelem a Koupilem odjeli do Ostravy, kde jsme za celý den nasbírali přes 200 podpisů. Ještě téhož dne jsme se ve večerních hodinách přesunuli do Brna, abychom tu přespali a hned ráno mohli začít sbírat podpisy v moravské metropoli. Využil jsem dopravního sedla a v průběhu poledne v Žebětíně navštívil sídlo společnosti Dynasig (vyrábí návěstidla pro tramvaje), kde jsem konzultoval možnost výroby prototypového návěstidla. Celkem jsme si z dvoudenní cesty přivezli bezmála 500 podpisů a ještě jsme v obou ostravských i brněnských vozovnách zanechali další podpisové archy.


Dne 14. září 2006 jsem se byl informovat na Eltodu (správce pražské dopravní signalizace) o technických možnostech zavedení třetího signálu pro tramvaje „Pozor“ a případně zcela nových signálů. Navrhl jsem, aby ke zkušebnímu provozu nových návěstidel byla využita tramvajová křižovatka na samostatném drážním tělese v Braníku, neboť zde tramvajová trať nespadá pod dikci zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, čímž bychom se elegantně vyhnuli případné kolizi s legislativou a navíc tu stále ještě jsou kabelové rozvody původních semaforů. Světelné signalizační zařízení s předzvěstmi v těchto místech bylo barbarsky zlikvidováno teprve nedávno jen proto, že se vedly spory o to, komu patří, a nikdo se o něj nechtěl starat!


Jakmile jsem se dozvěděl, že také Dopravní podnik hl. m. Prahy paralelně podniká kroky k zavedení třetí návěsti, požádal jsem tehdejšího generálního ředitele ing. Tomáše Jílka o schůzku. Na toto setkání, které se uskutečnilo v budově na Sokolovské dne 25. září 2006, byl pozván i technický ředitel ing. Jiří Bezdíček. Generální ředitel mi ho představil jako styčného důstojníka pro návrh a zavedení třetího signálu. Domluvili jsme na dalším postupu a rozloučili s tím, že na celém projektu budeme pracovat společně a ing. Bezdíček mě bude zvát na všechna jednání k této problematice. Od té doby se neozval ani ing. Bezdíček ani ing. Jílek. O tom, že na křižovatce Trojská x Pod Lisem začal v polovině února 2007 fungovat signál „Pozor“, jsem se dozvěděl až od kolegů tramvajáků.


Na jednu stranu jsem rád, že se započalo poprvé v České republice alespoň zkušebně testovat něco, co se dá nazvat oranžovou pro tramvaje. Na druhou stranu musím podotknout, že byla vybrána asi nejméně vhodná křižovatka. Volno pro tramvaje je realizováno bez prodlužování fází v pevném cyklu po tak krátkou dobu, že zde tento signál postrádá jakýkoliv smysl. Navíc signál „Pozor“ nerespektuje zábrzdné dráhy resp. zábrzdné časy tramvají. Pro bezpečné zastavení tramvaje, která jede ve směru od Kobylis (povolená rychlost je do 60 km/h), musíme uvažovat o zábrzdných časech větších než 10 s. Takže nastavené 4 s, po které je signál „Pozor“ návěštěn, jsou zcela mimo realitu. Tohle se Vám pane Bezdíčku opravdu nepovedlo!

Ing. Antonín Dub řidič tramvaje
|