Bergen znovu přivítal tramvaje
01/07/2010
22. června letošního roku norská královna Sonja slavnostně zahájila provoz tramvají ve druhém největším norském městě Bergenu, v němž dnes žije přes čtvrt miliónu obyvatel. Sídlo založil v roce 1070 král Olav Kyrre v malebném údolí mezi sedmi horami na západním pobřeží Skandinávského poloostrova. Název byl odvozen z původního staroseverského sousloví Bjørgvin, což v překladu znamená Louka mezi horami (bjørg – hora a vin – louka). Bergen – kdysi významný přístav, jehož břehy omývá Atlantický oceán, sehrál v dějinách Norska důležitou úlohu. Téměř po celé 13. století byl hlavním městem, když převzal štafetu po Trondheimu, a ve středověku pak největším městem severní Evropy. Ještě v 19. století měl více obyvatel než hlavní město Oslo.
V roce 1883 propojila úzkorozchodná železnice Bergen s městem Voss, které leží přibližně 70 km východně do vnitrozemí. S výstavbou normálněrozchodné vysokohorské železnice Bergensbanen z Hønefossu přes Voss do Bergenu dlouhé 371 km byl stávající úsek přerozchodován. V roce 1909 už bylo možné dojet vlakem až do Osla. Cestu železnicí z hlavního města do Bergenu v celkové délce 496 km dnes překonává nejrychlejší vlak za 6,5 hodiny. Tramvaje se v Bergenu poprvé rozjely již 29. června 1897. V dobách největší slávy obsluhovaly město celkem 4 linky, z nichž jednička s dvojkou byly provozovány dvoukolejně a trojka se čtyřkou jezdily po jednokolejkách. Významným milníkem bergenských tramvají byl požár v roce 1916, při kterém lehlo popelem 380 budov a 2700 obyvatel zůstalo bez domova. Tím se otevřela cesta k dimenzování ulic pro provoz tramvajové dráhy.
V roce 1928 začala v Bergenu operovat první autobusová linka, o 11 let později jich jezdilo ve městě již šest. V roce 1950 se na lince č. 5 z oblasti Mulen do čtvrti Møhlenpris rozjely také trolejbusy. Jejich zavedení předznamenalo osud tramvají. Druhá trolejbusová linka č. 2 zprovozněná v roce 1957 z centra do čtvrti Landås zánik městské kolejové dopravy přiblížila. Tramvaje v Bergenu naposledy zacinkaly na Silvestra roku 1965. Přestože se trolejbusy dalšího rozvoje nedočkaly, navíc ještě v roce 1995 byla v souvislosti se silniční výstavbou v Møhlenpris linka č. 5 zrušena, Bergen postupně nakonec zůstal v celé Skandinávii jediným městem s trolejbusovým provozem. Tento stav trval až do září roku 2003, odkdy trolejbusy zajišťují také spojení centra švédské Landskrony s nádražím na hlavní trati mezi Göteborgem a Malmö.
V současné době má Bergen 7,5 km trolejbusového vedení, pod kterým je provozována jediná linka č. 2 ze Strandkaiterminalen v centru města směrem na jih do zastávky Birkelundstoppen. V roce 1973 bylo do Bergenu dodáno 20 československých trolejbusů Škoda 9Tr18, které jezdily pod evidenčními čísly 301-320. Vůz evidenčního čísla 302, který byl vyřazen v roce 1983, se zachoval pro muzejní účely dodnes. Ve zbědovaném stavu stojí na dvoře bývalé tramvajové vozovny Møhlenpris, dnes technického muzea, které prochází kompletní rekonstrukcí. Společnost Tide, která provozuje autobusovou a trolejbusovou dopravu v Bergenu, vlastní celkem 8 trolejbusů. Dva starší kloubové duobusy Mercedes O305GT (č. 6702 a 6703) mají sběrače trvale zajištěné a jezdí už jen na spalovací motor. Novější článkové trolejbusy Neoplan N6221 (č. 6334 – 6339) s pomocným spalovacím motorem a výzbrojí Kiepe v počtu 6 kusů byly nakoupeny v roce 2003. Trolejové výhybky a křižovatky jsou od společnosti Elektroline z České republiky.
Bergenu se také někdy říká město deště, neboť patří mezi místa s největším úhrnem srážek v Evropě. Během roku v průměru proprší 213 dní. Objeví-li se sluníčko s blankytně modrou oblohou, pak je to signál podívat se na město z některého ze sedmi kopců. Jedním z nich je Fløyfjellet (400 m n. m.). Na vrchol je možné od roku 1918 vyjet pozemní lanovkou Fløibanen. Na délku měří dráha 850 m a zdolává převýšení 300 m. Do každého ze dvou vozů, které jsou lakované v modré a červené barvě, se vejde až 100 cestujících. Na trati jsou kromě koncových stanic ještě čtyři zastávky. Za rok lanovka přepraví přes milión pasažérů. Současné vozy 4. generace jezdí od roku 2002, vozy předcházející generace se nacházejí v technickém muzeu. Nejvyšším vrcholem je hora Ulriken (643 m n. m.) s televizním vysílačem. Také tam vede 1120 m dlouhá lanová dráha zdolávající převýšení 600 m. Ulriksbanen je visutá lanovka se dvěma kabinami.
Obyvatelé Bergenu přivítali návrat tramvají s plnou parádou a náležitou hrdostí. Slavnostní zahájení provozu ovšem bylo do poslední chvíle velmi nejisté. Nejprve ho ohrozila 7. června železniční nehoda s vykolejením při vjetí do nesprávně postavené výhybky. Na tramvajovém přejezdu u konečné stanice Bypark (Městský park) se 15 dní před otevřením trati srazily při školních jízdách vozy evidenčních čísel 201 a 202. Další vážná nehoda s osobním vozem pak ještě poškodila o čtyři dny později (11. června) třetí vůz č. 203. Ze šesti zatím dodaných vozů zůstaly provozuschopné jen tři tramvaje. Podle plánu má být dodáno 12 vozů s opcí na dalších 20 kusů. K zajištění plánovaného 15 minutového to ale nestačilo. Vůz č. 203 se nakonec podařilo opravit, nicméně zahájení provozu se uskutečnilo bez jakékoliv rezervy. První den byly vypraveny čtyři vozy č. 203 – 206. Jako první vjel do Bergenu krátce po poledni vůz č. 204 následovaný vozem č. 205, který přivezl královskou delegaci. O hodinu později se už mohli svést tramvajovou linkou č. 1 první cestující.
Stavba probíhala s ohledem na stavební profil tratě nezvykle rychle. Základní kámen byl položen 7. ledna 2008. Na trati dlouhé 9,8 km se nachází celkem 15 zastávek a jízdní doba z jednoho konce na druhý trvá 25 minut. Čtyři tunely mají dohromady přes 2 km délky (20 % trati), nejdelší z nich je Fantofttunnelen a měří 1107 m. První spoj z obou konců vyráží shodně v 6:30. Poslední spoj z bergenského předměstí Nesttun podle prázdninových jízdních řádů odjíždí o půl dvanácté, z Městského parku v Bergenu pak přesně o půlnoci. Provoz končí v 0:25. Přes prázdniny je interval nastaven na 30 minut. Od 16. srpna by měl být interval zkrácen až na 10 minut a noční provoz ukončen posledním odjezdem z Městského parku v 1:00. Jízdenka stojí 25,- NOK. Tramvajovou dráhu provozuje společnost Fjord1 Partner na základě smlouvy s organizátorem veřejné dopravy Skyss působícím v kraji Hordaland. Vlastníkem vozidel a infrastruktury je kraj prostřednictvím společnosti Bybanen.
Přestože v Bergenu nepoužívají pro nový kolejový systém název tramvaj (norsky: trikk), ale bybanen, což v překladu odpovídá městské dráze (by – město a banen – dráha), 100 % nízkopodlažní vozidlo od společnosti Stadler patří do rodiny tramvají označované jako Variobahn. Jedná se o pětičlánkový obousměrný vůz modulární koncepce se třemi neotočnými podvozky. Hrubá stavba skříně je zhotovena z nerezové oceli, obklady jsou realizovány lepením. Krajní podvozky jsou hnané s výkonem motorů 8 x 45 kW, střední podvozek je pojezdem běžným. Vzduchové vypružení zajišťuje konstantní výšku. Na každé straně se nacházejí čtvery dveře, poslední dveře jsou jen jednokřídlé. Vozidlo měří na délku 32.180 mm, šířka skříně 2.650 mm umožňuje plnohodnotné uspořádání sedadel 2+2 při zachování dostatečně široké průchozí uličky. Nástupní výška činí 315 mm a podlaha se nachází standardně 350 mm nad temenem kolejnice. Prázdná tramvaj váží 40 t a uveze při uvažování 4 osob/m2 celkem 212 cestujících, z toho 84 může sedět. Konstrukční rychlost je stanovena na 70 km/h. Celá tramvaj (kabina řidiče i salón pro cestující) je, jak bývá dnes ve Skandinávii zvykem, plně klimatizována. Vozidlo splňuje normu DIN 5510 pro jízdu v tunelech.
Bergen má připraveny velkolepé plány na stavbu nejen tramvajových, ale i trolejbusových drah. Další zprovozněná část trati označovaná jako b2 z Nesttunu k nákupnímu centru Lagunen v Rådalu prodlouží tramvajovou dráhu o 3,6 km a pět zastávek. Pokračování na pěší zóně v Nesttunu je již patrné z předem postavených stožárů s výložníky. Stavět se začne v srpnu letošního roku a první cestující by se prodlouženou tratí mohli svézt v roce 2013. V budoucnosti by tramvaj měla dojet až na letiště. Sdružení Bergens Elektriske Sporvei navazující na tradici Bergenských elektrických drah ve spolupráci s technickým muzeem postupně staví z vozovny Møhlenpris nostalgickou tramvajovou linku č. 3 na náměstí Oleho Bullse. V několika ulicích už leží stovky metrů kolejí. Nejsmělejší plány pak uvažují o stavbě trati až k Akváriu ve čtvrti Nordnes nebo do historické části města Bryggen. Stopy původních tramvají nevymazal čas ani po 45 letech. V centru Bergenu lze stále spatřit závěsy na domech nebo barevně odlišenou dlažbu zobrazující původní vedení kolejí.
Zde si můžete celou trať BYBANEN projet z pohledu řidiče
Více o železniční nehodě ze 7. června 2010 (video s nakolejováním)
Více o nehodě tramvaje a osobního vozu z 11. června 2010
001 Souprava dvou čtyřvozových elektrických jednotek typu 73 ev. č. 109 + 110 na nádraží v Bergenu
002 Elektrická lokomotiva EL 18 ev. č. 2242 na nádraží v Bergenu
003 Vpravo dvouvozová elektrická jednotka typu 69 ev. č. 035 s jednotkou typu 73 na nádraží v Bergenu
004 Portál haly nádraží v Bergenu
005 Pohled z nábřeží Strandkaien na vrchol Fløyfjellet (400 m n. m.) s pozemní lanovkou
006 Pohled na bryggenské nábřeží zapsané na seznam světového dědictví UNESCO
007 Pohled na bryggenské nábřeží zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, v pozadí Fløyfjellet
008 Pozemní lanová dráha Fløibanen na Fløyfjellet
009 Pohled na bryggenské nábřeží zapsané na seznam světového dědictví UNESCO
010 Pohled na bryggenské nábřeží zapsané na seznam světového dědictví UNESCO
011 Ulice Vetrlidsallmenningen vedoucí od nábřeží k pozemní lanové dráze, tudy jezdívaly tramvaje
012 Dolní stanice pozemní lanové dráhy Fløibanen Sentrum (18 m n. m.)
013 Interiér dolní stanice pozemní lanové dráhy Fløibanen Sentrum (18 m n. m.), první metry vedou tunelem
014 Vrcholová stanice pozemní lanové dráhy Fløibanen Fløyen (320 m n. m.)
015 Pohled na lanovou pozemní dráhu Fløibanen z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet
016 Pohled na historické centrum Bergenu z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet
017 Pohled na centrum Bergenu z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet
018 Pohled na Městský park s umělým jezerem Lille Lungegårdsvannet, které vzniklo z původní mořské zátoky
019 Pohled na historické centrum Bergenu z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet
020 Modrá kabina 02 lanové pozemní dráhy Fløibanen klesá do centra
021 Pohled na nábřeží Strandkaien z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet
022 Červená kabina 01 lanové pozemní dráhy Fløibanen stoupá k vrcholové stanici Fløyen (320 m n. m.)
023 Červená kabina 01 lanové pozemní dráhy Fløibanen ve vrcholové stanici Fløyen (320 m n. m.)
024 Pohled na nábřeží Skoltegrunnskaien s přístavem pro velké zaoceánské osobní lodě z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet
025 Pohled na největší dopravní uzel v Bergenu – křižovatku E 16 a E 39 z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet
026 Jižní pohled na Bergen z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet, na snímku je patrná tramvajová trať do Nesttunu
027 Jižní pohled na Bergen z vyhlídkové terasy na vrchu Fløyfjellet, na snímku je patrná tramvajová trať do Nesttunu
028 Umělé jezero Lille Lungegårdsvannet s fontánou v Městském parku
029 Modrá kabina 02 lanové pozemní dráhy Fløibanen v zastávce Fjellveien (114 m n. m.)
030 Červená kabina 01 lanové pozemní dráhy Fløibanen v zastávce Fjellveien (114 m n. m.)
031 Základní kámen tramvajové trati Bybanen
032 Ukončení tramvajové trati v Městském parku (Byparken)
033 Obousměrný kolejový přejezd před zastávkou Byparken
Bergen034
Bergen035
Bergen036
Bergen037
Bergen038
Bergen039
Bergen040
Bergen041
Bergen042
Bergen043
Bergen044
Bergen045
Bergen046
Bergen047
Bergen048
Bergen049
Bergen050
Bergen051
Bergen052
Bergen053
Bergen054
Bergen055
Bergen056
Bergen057
Bergen058
Bergen059
Bergen060
Bergen061
Bergen062
Bergen063
Bergen064
Bergen065
Bergen066
Bergen067
Bergen068
Bergen069
Bergen070
Bergen071
Bergen072
Bergen073
Bergen074
Bergen075
Bergen076
Bergen077
Bergen078
Bergen079
Bergen080
Bergen081
Bergen082
Bergen083
Bergen084
Bergen085
Bergen086
Bergen087
Bergen088
Bergen089
Bergen090
Bergen091
Bergen092
Bergen093
Bergen094
Bergen095
Bergen096
Bergen097
Bergen098
Bergen099
Bergen100
Bergen101
Bergen102
Bergen103
Bergen104
Bergen105
Bergen106
Bergen107
Bergen108
Bergen109
Bergen110
Bergen111
Bergen112
Bergen113
Bergen114
Bergen115
Bergen116
Bergen117
Bergen118
Bergen119
Bergen120
Bergen121
Bergen122
Bergen123
Bergen124
Bergen125
Bergen126
Bergen127
Bergen128
Bergen129
Bergen130
Bergen131
Bergen132
Bergen133
Bergen134
Bergen135
Bergen136
Bergen137
Bergen138
Bergen139
Bergen140
Bergen141
Bergen142
Bergen143
Bergen144
Bergen145
Bergen146
Bergen147
Bergen148
Bergen149
Bergen150
Bergen151
Bergen152
Bergen153
Bergen154
Bergen155
Bergen156
Bergen157
Bergen158
Bergen159
Bergen160
Bergen161
Bergen162
Bergen163
Bergen164
